Evropská komise poprvé sází na AI v boji s byrokracií. Nejdřív ale potřebujeme datově čitelné povinnosti

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poprvé výslovně navrhla využít umělou inteligenci ke snížení administrativní zátěže podniků. Vítáme to jako významný krok. Aby však AI mohla skutečně pomoci, musí nejprve přesně vědět, jaké povinnosti podnikatelé mají.

Ursula von der Leyenová představila 12. října 2026 na neveřejném setkání Evropské lidové strany v sicilské Taormině záměr zavést pro podnikové výkaznictví princip „only once“. Firmy by úřadům předávaly údaje pouze jednou a veřejná správa by s pomocí umělé inteligence zajistila jejich efektivní využití. Podle serveru POLITICO, který měl text projevu k dispozici, jde o první případ, kdy předsedkyně Komise takto konkrétně spojila AI se snižováním administrativní zátěže podniků.

Samotný princip „only once“ nový není. Komise ho zahrnula už do návrhu EU Inc. z března 2026, podle kterého by firmy mohly předávat informace jednou přes digitální rozhraní na úrovni EU a úřady by si je mezi sebou automaticky sdílely. S nasazením AI ale tento návrh nepočítá. Jak by nový systém fungoval, na koho by se vztahoval a kdy by měl být zaveden, předsedkyně zatím neupřesnila.

To, že se o umělé inteligenci začíná mluvit jako o nástroji pro snižování regulatorní a byrokratické zátěže, považujeme za významný krok. Má to ovšem jeden zásadní předpoklad. Aby AI mohla s povinnostmi podnikatelů spolehlivě pracovat, musí je mít k dispozici ve srozumitelné a strojově zpracovatelné podobě. Dnes jsou však rozptýlené v tisících stran zákonů, vyhlášek a nařízení, často nejasně formulované a vzájemně se překrývající. AI potřebuje data, ne stohy paragrafů.

Proto v rámci Byrokratického detoxu prosazujeme revizi právního řádu a převedení povinností do datově čitelné podoby, takzvaných tabulek povinností. U každé povinnosti je v nich jasně určeno, kdo ji má splnit, vůči komu, co přesně, kdy a jakým způsobem, včetně navázané sankce. Teprve nad takto uspořádanými daty může umělá inteligence skutečně pomáhat: odhalovat duplicity, propojovat vykazované údaje a zajistit, aby podnikatel nemusel stejnou informaci předávat opakovaně.

Na revizi záleží i proto, že velká část národních regulací má svůj původ v evropském právu. Velmi častým jevem je přitom takzvaný gold-plating. Zjednodušeně řečeno, tatáž evropská pravidla se do právních řádů jednotlivých členských států přenášejí pokaždé trochu jinak a často s dalšími národními požadavky navíc. Pro firmy působící na jednotném trhu to znamená odlišné výklady a další administrativu.

Vítáme proto, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zároveň vyzvala v dopise lídrům EU členské státy k uzavření paktu, podle něhož se pravidlo dohodnuté na evropské úrovni nesmí při transpozici či provádění na národní úrovni zkomplikovat. Státy by musely identifikovat a zdůvodnit národní požadavky nad rámec evropské legislativy a posoudit jejich dopad na podniky i jednotný trh. Tabulky povinností k tomu nabízejí praktický nástroj, protože na první pohled ukážou, kde národní úprava jde nad rámec té evropské. Jejich zavedení pro veškerou evropskou legislativu ostatně doporučil i Evropský hospodářský a sociální výbor.

Umělá inteligence může být mocným pomocníkem. Nejdřív ale musíme udělat pořádek v tom, co po podnikatelích vlastně chceme.

Méně byrokracie, více času na podnikání.