David Musil
country managing director
Penta Real Estate s.r.o.
„O tom, že podnikání i jiné aspekty života v České republice neúměrně svazuje přílišná byrokracie, se mluví roky. Více či méně snižuje konkurenceschopnost českých firem a v konečném důsledku snižuje blahobyt nás všech.
Mimo neurčité přísliby a proklamace ale žádný návrh řešení nikdo nepředstavil. Proto budeme vždy podporovat návrhy konkrétních krok, které mohou vést ke snížení byrokratické zátěže.“
Šárka Litvinová
spoluzakladatelka a výkonná ředitelka
Asiana, spol. s.r.o. (Letuška.cz)
„Mít co nejvíc prostoru pro kreativní a smysluplnou práci je ideál každého podnikatele. Požadavky státní správy nás soustavně od tohoto ideálu odvádějí. Proto se přidávám k iniciativě Byrokratický detox.“
Klaudia Zusková
Univerzitní docentka
Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
„Mám zkušenosti jak z akademického, tak soukromého sektoru – a v obou oblastech vidím, jak nadměrná administrativa dusí podstatu práce. Vysokoškolští pedagogové tráví nespočet hodin složitým vykazováním, formuláři a reporty místo výuky a výzkumu. V soukromé poradenské praxi pak administrativa ubírá prostor práci s klienty, inovacím i růstu. Mnozí si nemohou dovolit žádnou podporu, vše leží jen na nich. Věřím, že promyšlený antibyrokratický zákon může přispět k tomu, aby odborníci všech profesí mohli svůj čas a energii věnovat tomu podstatnému – a ne papírování.“
Dana Večeřová
prezidentka
Potravinářská komora ČR
„V potravinářství potřebujeme vyrábět jídlo, ne tuny papírů. Nadměrná byrokracie v Česku dusí naše producenty, zpomaluje jejich růst a odvádí je od toho nejdůležitějšího – kvalitní produkce a spokojeného zákazníka.
Víme o případech, kdy některé podniky čelí více než 50 kontrolám ročně, což v průměru znamená jednu kontrolu týdně. Taková frekvence kontrol je obrovskou zátěží, protože vyžaduje značnou časovou a personální angažovanost.
Každý formulář navíc, každé zbytečné razítko je ztracený čas, který bychom mohli věnovat vylepšování receptur nebo hledání efektivnějších výrobních procesů. Navíc se často stává, že různé úřady kontrolují tytéž oblasti, ale s odlišným úhlem pohledu.
To vede k paradoxním situacím, kdy jeden úřad potvrdí správnost postupu, zatímco druhý jej rozporuje. Nejsme úřady, které se živí byrokracií, ale výrobci, kteří zajišťují obživu pro celou zemi. Je načase vrátit se k podstatě naší práce a přestat plýtvat energií na administrativní labyrinty.“
Aleš Kučera
majitel
NEWPS.CZ s.r.o.
„Všichni už vědí, že byrokracie zatěžuje podnikatele. Méně se ale mluví o tom, že představuje zbytečnou zátěž i pro samotný stát. Evropská komise chce snížit regulace o 25 %, nová německá vláda o 20 %. V Polsku probíhají intenzivní jednání mezi vládou a podnikateli, jak snížit administrativu, aniž by byla ohrožena funkčnost státu.
Na našem Ministerstvu průmyslu a obchodu mezitím proběhlo na podzim 44. jednání Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů. To je chvályhodné, ale nestačí to. Je potřeba začít naslouchat podnikatelům a systematicky snižovat regulatorní a byrokratickou zátěž.
Uvedu jeden aktuální příklad zbytečné byrokracie. Parlament schválil novelu zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (zák. č. 119/2025 Sb.), s novým ustanovením § 8 odst. 10, podle kterého mají zaměstnavatelé hlásit České televizi a Českému rozhlasu počet zaměstnanců. Je to zbytečná povinnost – stejná data už stát má od ČSSZ a finanční správy. Proč mají podnikatelé znovu hlásit ten samý údaj?
Byrokratický detox musí začít. Musí začít hned. A musí začít právě v Parlamentu.“
Jan Matějíček
OSVČ
Jan Matějíček NASTRO
„Velice vítám iniciativu Hospodářské komory ohledně zeštíhlení a zjednodušení povinností pro nás podnikající osoby. Balík povinností, který musíme směrem ke státní správě vykonávat se neustále rozrůstá a stává se mnohdy nepřehledným a složitým. Často nám to odebírá energii a chuť, kterou bychom mohli následně investovat do rozvoje našeho podnikání a případné tvorby nových pracovních příležitostí.
Může to být i jedna ze závažných skutečností, proč dnes mladá nastupující generace nemá zájem o podnikání. Toto může v budoucnu představovat velký problém ohledně zachování různých řemesel a služeb.
Dobré nastavení podmínek a zjednodušení povinností by určitě přispělo ke kladnému rozhodování, zda podnikat a založit si živnost nebo firmu či nikoli.
Vždy platilo, že kdo podniká, ten se stará o sebe, nezatěžuje sociální systém státu a ba naopak, do něho ještě přispívá. A na to, by stát neměl zapomínat. Měli bychom společně se státní správou tvořit jeden tým, a ne si jít navzájem po krku. Cesta to není jednoduchá, ale snad jednou dosažitelná.“
Pavel Žatečka
výkonný ředitel
Cech malířů, lakýrníků a tapetářů
„Souhlasím s tím, že je nejvyšší čas na revizi zákonů, které podnikatelům ukládají povinnosti – je potřeba je protřídit, sjednotit a omezit jejich počet. Jako rozumný princip vidím například pravidlo ‘jedna nová povinnost, dvě jiné zrušit’.
Každá právní úprava by měla jasně říct, co přesně se po podnikateli chce, komu to slouží, jak a kdy to má splnit, kdo to bude kontrolovat a jaké hrozí sankce. Drobní živnostníci na byrokracii často ani nemají čas – od rána do večera pracují, a když zaměstnávají další lidi, stát jim přenáší odpovědnost skoro za všechno jako kdyby byl zaměstnanec nesvéprávný. To považuji za nespravedlivé.
Mrzí mě, že se přitom neřeší skutečné problémy – jako jsou podvodné firmy a fiktivní podnikání, které škodí všem poctivým. I to ale souvisí s kvalitou právních pravidel.“
Hana Stříteská
ředitelka, akademická pracovnice
Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
„Neustálý a ubíjející boj, nekonečné papírování, věčné změny v zákonech apod. berou nejen podnikatelům, ale třeba i akademikům či žadatelům o granty drahocenný čas a energii, kterou by mohli věnovat svým projektům nebo zákazníkům.
Právě proto je každá snaha, jako je Byrokratický detox, důležitá. Pokud se návrhy skutečně podaří prosadit a dotáhnout do reálné praxe, existuje reálná šance, že se konečně uleví všem – nejen úředníkům.“
Radek Jakubský
viceprezident
Hospodářská komora ČR
„Podnikatelé jsou dnes výrazně zatíženi složitou a často se měnící legislativou. Zejména živnostníci a majitelé menších firem nemají kapacity průběžně sledovat a zavádět změny do praxe. V důsledku toho jsou nuceni volit mezi nadměrným časem stráveným administrativou nebo rizikem postihů za neúmyslné porušení pravidel.
Značnou komplikací je také opakované předávání údajů, které stát již eviduje, což zbytečně odvádí pozornost od samotného podnikání.
V tomto kontextu vítám iniciativu Byrokratický detox, která – pokud bude dotažena do praxe – může podnikatelům výrazně ulehčit a zjednodušit jejich každodenní fungování.“
Tomáš Lukeš
tajemník
Asociace českých nábytkářů
„Asociace českých nábytkářů vítá jakékoliv aktivity, které povedou ke snížení byrokratické zátěže českých podnikatelů. Byrokratická zátěž totiž v našem prostředí dostává podobu šikany podnikatelů. Výsledkem je, že prostředky, které jsou neefektivně vynaloženy na tzv. papírování chybí k rozvoji firem, chybí ve výplatách zaměstnanců a chybí i v nadšení podnikatelů, které je tímto sráženo. Navíc do české byrokratické zátěže se v poslední době začíná výrazně propisovat byrokratická zátěž vyprodukovaná i Evropskou komisí. A nedělejme si iluze, jsou to i čeští europoslanci, podepsaní pod tímto jevem…“
Jan Warneke
CEO
Remédio digital s.r.o.
„Cookie apokalypsa a zmatek kolem GDPR brzdí digitální marketing víc než cokoliv jiného. Ztrácíme přístup ke klíčovým datům, která jsou základem personalizace i měření výkonu. Místo inovací řešíme právní nejistotu. Chceme chránit soukromí uživatelů, ale potřebujeme jasná a funkční pravidla, ne chaos, který likviduje efektivitu.„
Jiří Kollert
spolumajitel
Pekařství Sázava
„Zatímco dříve jsme novou prodejnu otevřeli za tři měsíce, dnes je zázrak, když to stihneme za tři čtvrtě roku. Tvrdí se, že stavební zákon procesy zjednodušil, ale vůbec to tak nevypadá. Vše se neúměrně komplikuje a prodlužuje. Absurdity typu požadavků na spaliny z elektrické pece nebo povinné nástěnky jsou bohužel běžnou součástí praxe. Každý měsíc zpoždění nás stojí desítky tisíc na nájmu, personálu a stovky tisíc na ušlých tržbách.
My to jako středně velká firma ustojíme, ale malý pekař nebo řezník, který chce otevřít druhou provozovnu, často vůbec nemá šanci. Tahle situace doslova vymetá ze země malé a střední podnikatele.“
Veronika Kaplanová
advokátka
Veronika Kaplanová, advokátka
„Ve své praxi často narážím na nadměrnou administrativní zátěž ukládanou právními předpisy, jejíž smysl občané i podnikatelé nacházejí jen stěží nacházejí. Množství regulací navíc stále roste a časté novely právních předpisů vytvářejí prostředí právní nejistoty, které zejména podnikatelům zvyšuje náklady na jejich činnost. Ti tak nakonec musí vynakládat značné prostředky na plnění formálních povinností – prostředky, které by jinak mohli věnovat inovacím a dalšímu rozvoji svého podnikání.“
Milan Slezák
předseda představenstva
OHK Česká Lípa & KHK Libereckého kraje
„Jako podnikatel v oblasti energetiky se zaměřením na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) se denně setkávám s komplikacemi vyplývajícími z nejednotného legislativního rámce a zdlouhavých povolovacích procesů. Například získání stavebního povolení pro FVE často naráží na nejasnosti v požadavcích požárně bezpečnostního řešení (PBŘ), kdy různé výklady ze strany hasičských záchranných sborů vedou k prodlevám a nejistotě.
Tato byrokratická zátěž nejen brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů energie, ale také odrazuje investory a komplikuje plánování projektů.
Proto plně podporuji iniciativu Byrokratický detox, která si klade za cíl snížit administrativní překážky a vytvořit transparentní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Věřím, že společným úsilím můžeme dosáhnout efektivnějšího systému, který podpoří inovace a udržitelný rozvoj energetiky v České republice.“
Maxmilián Sup
business development manager
Grafton Property Partners
„Jednou z největších překážek našeho podnikání jsou zdlouhavé povolovací procesy a neefektivní územní plánování. Ve srovnání se sousedními státy ztrácíme měsíce, často i roky. Stát si, zdá se, dostatečně neuvědomuje, jak výrazně tato situace brzdí podnikání a celkový ekonomický rozvoj. Zjednodušení a zrychlení těchto procesů by přineslo výrazný přínos nejen podnikatelům, ale celé ekonomice. Potřebujeme skutečný byrokratický detox, který České republice pomůže uvolnit potenciál investic a růstu.“
Pavel Krch
řídící partner
KRCH & PARTNERS
„Moji klienti, kteří jsou převážně malí a střední podnikatelé, si stěžují zejména na povinnosti, které pro ně vyplývají z evropské legislativy. Jako největší problém vnímají obrovskou spoustu evidenčních, záznamních či notifikačních povinností, se kterými zároveň souvisí tvorba vnitřních předpisů. Z tohoto důvodu jsou nuceni vynakládat značné prostředky na zaměstnávání osob, jejichž jedinou pracovní náplní je plnění těchto povinností namísto toho, aby své prostředky využili jako investici do vylepšení svých produktů či služeb.“
Jaroslav Biolek
viceprezident
Aricoma
„Podnikatelé a firmy potřebují svůj čas a prostředky nasměrovat především do svých produktů a služeb, rozhodně ne do dalších regulací.
Zkusme co nejdříve „kyvadlo regulací“ vrátit do opačné úvrati a třeba se budeme divit, jaký potenciál to může uvolnit.
Je potřeba začít. Hned!“
Martin Drexler
majitel
Direct IT s.r.o.
„V byznysu si velmi zakládáme na efektivitě a racionálním přístupu k problémů a jejich řešením. Tyto zásady a principy bohužel často naráží, když se setkáváme s procesy a organizacemi veřejné správy.
Negativní dopady byrokracie v ČR jsou stále více skloňovány, a tak věřím, že iniciativa Byrokratického detoxu přichází v pravý čas a zasluhuje jednoznačnou podporu všech, kteří stojí o zvyšování konkurenceschopnosti českých firem a celé České republiky“.
Jakub Partl
partner a advokát
SPHERE advokátní kancelář, s.r.o.
„Administrativa spojená se zaměstnáváním lidí je velmi náročná a demotivující. Je to složité i pro zaměstnance. Nyní populární téma jsou ESOP programy. Byť chápu diskusi na toto téma, tak přesně to je věc, která má vliv na ochotu šikovných lidí v Česku podnikat nebo naopak pro někoho pracovat. Stát nerozumí tomu, jak tyto věci a byrokracie s nimi spojená dopadají na podnikatele.
Dalším příkladem je, že Český statistický úřad po podnikatelích vyžaduje, aby každý měsíc vykazovali své tržby. Přitom to jsou data, která stát u některých podnikatelů již má skrze finanční úřady. To je doublování informací, kterému by byrokratická reforma mohla pomoci. Cokoli, co zpřehlední situaci, má smysl.“
Jakub Rejzek
CEO
ISP Legal & Technologies s.r.o.
„Jednou z odnoží našeho podnikání je pořádání technologických a regulatorních konferencí a seminářů. Posledních několik ročníků nám nestačí rozsah konferenčních dnů pro seznámení našeho auditoria s dalšími a dalšími právními předpisy, změnami regulačních rámců a novými povinnostmi. V ICT oborech je i díky EU Digitální dekádě tak dramatická regulační smršť, že se české společnosti stávají – i díky goldplatingu – stále méně konkurenceschopné i v rámci EU. Nutíme naše technologické podnikatele proměnit se v právní specialisty, a jako stát pro ně chystáme stále kyselejší jablka, do kterých jsou nuceni kousat.
Jednoznačně podporuji návrhy Hospodářské komory pravidelně přezkoumávat přínosy regulace a její proporcionalitu. Mnohdy – a v ICT oborech to platí dvounásob, je přínos plněných povinností pro stát titěrný, ale úsilí podnikatelů při jejich plnění významné.“
Irena Bartoňová – Pálková
předsedkyně představenstva
Česká asociace úklidu a čištění
„Služby, a úklid zvlášť, jsou závislé na pracovní síle, což je již několik let velký problém. Kromě čím dál větší byrokratické zátěže v oblasti legislativy – ať už z hlediska nakládání s odpady, chemických přípravků, bezpečnosti práce spojené s novými technologiemi nebo Green Dealu a valících se dalších povinností z EU, například v souvislosti s ESG – je právě nyní pro mnohé malé a střední firmy smrtící i byrokratická zátěž kolem zaměstnanců a zaměstnávání obecně. A to vůbec nemluvím o nesmyslech kolem zaměstnávání zdravotně postižených.
Výsledkem je, že mnoho menších podnikatelů, aby vůbec přežilo, musí volit mezi rizikem postihu a nadměrnou administrativní zátěží. Paradoxem je, že k porušování pravidel je často tlačí právě stát, který není ochoten reflektovat svá vlastní nově nastavená pravidla a s nimi spojené finanční náklady.
Pokud nedojde k racionalizaci pravidel a administrativní zátěže, nejenže mnoho malých a středních podnikatelů raději skončí, ale ti, kteří se nevzdají, budou balancovat mezi byrokracií a šedou zónou. Na rozvoj a zavádění inovací a nových technologií totiž často nezbývá ani čas, ani finanční prostředky, které jsou zbytečně vynakládány právě na papírování a různá hlášení.
Pokud Byrokratický detox vstoupí v platnost, uleví se nám všem.“
Pavel Košnar
prezident
Asociace bazénů a saun ČR
„Byrokracie vs. provozovatel koupaliště aneb zdravý rozum nestačí. Provozovat veřejný bazén nebo koupaliště neznamená jen napustit vodu a otevřít bránu. Za každou sezónou stojí desítky hodin administrativy, desítky stran dokumentace a nekonečná komunikace s hygienou, stavebními úřady, krajskou správou či pojišťovnami.
Například jen samotná legislativa týkající se kvality vody čítá stovky stran – zákony, vyhlášky, normy, metodiky. Provozovatel musí pravidelně odebírat vzorky, vést laboratorní záznamy, archivovat výsledky a být připraven na kontrolu kdykoliv během sezóny. Jedno špatné měření nebo administrativní nedostatek může znamenat uzavření provozu, bez ohledu na to, že voda je fakticky bezpečná.
Když se k tomu přidá nutnost digitální evidence zaměstnanců, EET, GDPR nebo a nový systém Dohod o provedení práce (DPP) a Dohod o pracovní činnosti (DPČ), dostáváme obrázek, který je pro malé provozovatele často až odrazující.
A přesto jsou to právě tito lidé, kdo v létě zajišťují bezpečný odpočinek pro tisíce lidí. Pokud stát myslí podporu podnikání vážně, měl by začít právě u takových provozů – zjednodušením pravidel, dostupnou metodikou a smysluplným přístupem úřadů, zejména pak jednotným rozhodováním Krajských hygienických stanic.“
Radek Hacaperka
výkonný ředitel
APPLiA CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů
„Nadměrná byrokracie je opravdu veliký nešvar, který brání zdravému podnikatelskému prostředí. Stejným nešvarem je však též neefektivní regulace. Neefektivní je myšleno v tom smyslu, že když už jsou všem podnikajícím subjektům nastavena legislativou (ať již celoevropskou či národní) nějaká pravidla, taky by měla být dodržována všemi. A také kontrolována a vymáhána vůči všem. A nikoli jen vůči těm, na které kontrolní orgány takzvaně „snadno dosáhnou“.
Jako příklad lze uvést evropskou a potažmo i českou regulaci „Circular Economy“. Zde jsou národní výrobci a dovozci elektrozařízení regulováni obrovským množstvím povinností. A to včetně finančních příspěvků na zpětný odběr a recyklaci. Avšak samotná kontrolní činnost MŽP a ČIŽP je takřka nulová a tím pádem neefektivní. Aktuálního trend prodeje zboží prostřednictvím online tržišť (tzv. Market Places) celé nepřehledné situaci jenom nahrává. A to jak prodej přes elektronická tržiště mimo EU, tak i v rámci evropského trhu.
Zde by určitě drobná regulatorní změna, změna ve prospěch nastavení obdobných pravidel pro elektronická tržiště tak, jako platí pro výrobce či ostatní distributory v rámci ČR, mohla pomoci zefektivnit celý regulatorní systém. Současná nevyvážená situace v neprospěch domácích subjektů pouze výrazně křiví tržní prostředí.“
Jiří Štorch
předseda představenstva
Družstvo ESO MARKET
„Zákonné podmínky pro podnikání obecně jsou dost rozbujelé. Podnikatelé nevědí, co dřív sledovat a zajistit. V potravinách je to o to tíživější, že tam přibývá spousta hygienických a zdravotních podmínek. Běžný živnostník nemá šanci, aby všechno tohle pojal. Aby věděl, co vše má dodržovat. Na to by snad měla být škola. Dnes a denně zjišťujeme, že se objevily další a další povinnosti. Jsou takové, které jsou obecně známé a promílané v médiích, a pak jsou takové, s nimiž nemáte šanci se běžně setkat. Bohužel neexistuje místo, kde by se podnikateli všechny povinnosti sbíhaly, aby o nich měl přehled.“
Pavel Moulis
zemědělec, farmář a bývalý dotační poradce
Farma Moulisových s.r.o.
„Začínal jsem sám – účetnictví, žádosti, všechno jsem zvládal. Dnes už to bez účetní a poradce nejde. Požadavky na zemědělce se natolik nahromadily a zkomplikovaly, že se místo práce na poli utápíme v metodikách a papírech. Nejhorší je, že podstatné bývá hlavně to, aby vše formálně sedělo, a ne to, jestli věc dává smysl. Například dotační pravidla nabobtnala z desítek na stovky stran, žádosti z několika listů na celý šanon. Není divu, že člověka to časem přestane dávat smysl.“
Blanka Nováčková
ředitelka
Asociace dodavatelů montovaných domů
„Dřevostavby představují moderní, rychlou a udržitelnou formu výstavby, která umožňuje postavit kvalitní a energeticky úsporný dům v řádu týdnů. Díky prefabrikaci a preciznímu plánování mají montované stavby ze dřeva minimální ekologickou stopu a vysoký potenciál výrazně urychlit bytovou i veřejnou výstavbu a naplňovat klimatické cíle. Přestože tyto technologie splňují nejpřísnější technické i energetické standardy, jejich rozvoj v Česku zásadně brzdí složitá a nepřehledná legislativa, zdlouhavé povolovací řízení a nejednotný výklad předpisů ze strany úřadů. Stavební projekty, které by mohly být hotové za několik týdnů, tak často čekají měsíce či roky na schválení, protože se potýkají s nepružným a málo digitalizovaným systémem. Místo aby stát podporoval efektivní a ověřená řešení, jako jsou dřevostavby, vytváří překážky, které zvyšují náklady, zdržují výstavbu a zpomalují inovace. Pokud má mít moderní výstavba – včetně dřevostaveb – reálnou šanci naplnit potřeby dnešní doby, je nezbytné vytvořit stabilní, předvídatelné a srozumitelné prostředí, které dá prostor technologiím s jasným přínosem pro společnost i životní prostředí.“
Petr Havelka
výkonný ředitel
Česká asociace odpadového hospodářství
„Za posledních 30 let jsme si v Česku a Evropě neuvěřitelně navýšili počet povinností a množství úředníků, na které musíme vydělávat. Tato přebujelá byrokracie dusí firmy, zpomaluje jejich činnost a zároveň otravuje život lidem. Firmy dávají stále větší díl svého času na vypořádání se s byrokracií a stále méně na samotnou tvorbu hodnot. To nás činí stále méně konkurenceschopnými a chudšími. Podle Mezinárodního měnového fondu evropské byrokratické bariéry působí jako ekvivalentní celní sazba průměrně cca 44 % pro zboží a 110 % pro služby, s tím, že je samozřejmě orientována proti samotným evropským občanům a firmám. Tedy můžeme si za to sami.
Je nejvyšší čas začít systematicky vyhodnocovat, které legislativní povinnosti jsou skutečně přínosné a jak, a ty neefektivní nekompromisně zrušit. Dobře fungující firmy to dělají běžně – stát to zatím neumí a doplácíme na to všichni. To platí jak pro Českou republiku, tak pro Evropskou unii. Nemůžeme si dovolit přebujelé byrokratické řízení na základě ideologie, je to velmi drahé a ekonomicky neudržitelné, řídit se musíme racionalitou a fakty. Míra konkurenceschopnosti našeho kontinentu zásadně klesla. To je třeba změnit. V politických proklamacích tyto agendy najedeme, ale zatím se o nich jen hovoří. Přitom stále se vydávají nové zákony a nové povinnosti a ty neefektivní se neruší. Tak se chová nemocný organismus. Je to vážné, potřebujeme léčbu. Pozitivní je, že stále větší počet politiků říká, že je třeba zásadně změnit „mindset“. S tím souhlasím, udělejme to. Konec řečem, nyní je třeba to fakticky provézt. Myslím, že nejde o rušení pár paragrafů, jde o změnu smýšlení. Vraťme se k tržním principům, zásadně omezme politické a ideologické přerozdělování, tedy dotace a pobídky a pracujme na férové konkurenceschopnosti a soutěži lepších řešení. Lidé i firmy jsou už unavení a přesyceni nadbytečnou regulací, potřebují se nadechnout a tvořit svobodně hodnoty. Dělejme zákony pro lidi, ne proti lidem.“
Jiří Grund
prezident
Asociace provozovatelů mobilních sítí
„Když se vypne elektřina všichni si najednou uvědomíme, jak jsou naše životy závislé na telekomunikačních sítích. Málo víme, že jejich výstavba je doslova očistec. Politici Vám s oblibou veřejně nadávají, že v jejich obci není signál. Když tam přijedete, zjistíte, že obec si v územním plánu zakázala stavbu vysílačů. Jednoduše proto, že se lidem stožáry na kopci, kam chodí na houby, nelíbí. Starosta je pak dokonce schopen psát na Český telekomunikační úřad dopis a ptát se, zdali existují i jiné alternativy, jak dostat do obce signál.
Avšak bez nutnosti stavět vysílač. Když už někde najdete symbiózu, hodí Vám do toho vidle pro změnu úředníci z odborů životního prostředí. Typicky posuzování krajinného rázu – tedy jak vysílač „NEzapadá“ do krajiny.
Jestliže chceme budovat silnou Českou republiku a využívat všechny výdobytky moderních technologií, musíme byrokracii nikoli jen omezit, ale totálně ji nahradit. Díky technologiím může již dnes celé stavební řízení probíhat online. Může na něj v pozadí dohlížet algoritmus řízený AI. V roce 2025 je neobhajitelné, abychom nezískali stavební povolení na vysílač, bytový dům či cokoli jiného za více jak jeden měsíc.
Politici rádi mluví, ale velmi neradi rozhodují. Obzvláště ve chvílích, kdy jiná skupina lidí může mít na věci jiný názor. Proto jsme si zde za léta vytvořili vysoce výkonný byrokratický smrádeček, který vám dokáže zničit úplně cokoli – od stavby sítí, přes dálnice, železnice až po byty. Dokud tohle nezměníme, nečeká nás v ČR nic dobrého.“
Jan Pešan
podnikatel a prezident spolku
Esthete author
„Podnikání v kadeřnických a dalších službách se neobejde bez administrativy, ale její množství i složitost v posledních letech výrazně narostly – a to i přes deklarovanou digitalizaci. Podnikatelé tráví čím dál více času zpracováváním účetních agend, výkazů a plněním různých formálních povinností. Zatímco někteří se tím za cenu obrovského úsilí „prokoušou“, jiní postupně upadají do frustrace, nebo apatie – a často do obojího. Místo rozvoje podnikání a práce pro zákazníky jsou tak podnikatelé nuceni tráví čas byrokracií.
Kadeřnický obor vyžaduje jedinečné spojení řemesla a umění, ale podnikatelé v něm už často nemají kapacitu být zároveň ještě účetními, právníky a jinými odborníky. Pomohlo by, kdyby bylo možné komunikovat se státem jednotným způsobem a mít vše potřební dostupné přehledně na jednom místě. Dnes tomu tak bohužel není. Úřady spolu často nekomunikují a podnikatel je nucen znovu a znovu dodávat stejné informace různým institucím, případně řešit duplicity v hlášeních. To vše stojí čas a energii.
Ivan Indráček
předseda představenstva
SČS – Unie nezávislých petrolejářů
„Bývaly to zlaté časy, když podnikatel věnoval největší úsilí skutečnému podnikání. Jak získat a uspokojit zákazníka? Co vylepšit, aby se zákazník rád vracel? Jak dobře nakoupit a dobře prodat? A mám pocit, že ačkoli se o byrokracii mluví dlouhá léta, situace se v čase vůbec nezlepšuje, spíš naopak. Nejhorší je, že občas, když se nějaká povinnost ukáže zbytečnou nebo nefunkční, trvá roky, než je zrušena a do té doby jí musí podnikatel – pod sankcí – dále plnit.“
Jan Král
zakladatel
Janova pec
„Když začnete podnikat, nevíte, co máte vědět, ani kde to zjistit. Člověk se spoustu věcí dozví až ex post. Klidně bych si vše zařídil včas, ale musím se nejdřív dozvědět, že se mě to vůbec týká.
Už jen rekolaudace prostoru na potravinářský provoz znamenala dva měsíce běhání po úřadech. Každý úřad má jiný výklad, jeden chce rozbor vody, druhý natřít poličky a třetí řeší kancelář v místnosti se zabaleným zbožím. A když se ptáte na předpis, odpověď zní – tak to prostě je. Největší zátěží jsou pro mě daně, odvody a administrativa kolem nich. Bez účetního bych to nedal – každá chyba znamená riziko vysoké pokuty. A že nám stát sám neposkytuje žádný kompletní přehled povinností?“
Bohuslav Hamrozi
prezident
Cech topenářů a instalatérů ČR
„Cech topenářů a instalatérů ČR vítá iniciativu Byrokratický detox, kterou vnímáme jako důležitý krok k tomu, aby se české podnikatelské prostředí stalo konkurenceschopnějším, přehlednějším a racionálnějším. V našem oboru je prostor pro konkrétní zlepšení administrativních procesů, které v praxi podnikání často zpomalují a komplikují.
Za klíčové považujeme především digitalizaci žádostí a certifikací – tedy zavedení plně elektronických systémů pro podávání žádostí o licence, povolení a profesní osvědčení, které dnes často probíhají zdlouhavě a v papírové podobě. Velkým přínosem by bylo rovněž vytvoření jednotné databáze odborníků, ve které by byly přehledně a centrálně vedeny informace o kvalifikacích a profesní historii. To by výrazně usnadnilo kontrolu i transparentnost v oboru.
Dále dlouhodobě voláme po přehodnocení a zjednodušení některých regulačních požadavků, které jsou dnes nejednotné a často nadměrně zatěžující, aniž by přinášely přidanou hodnotu. Významným krokem vpřed by byla také dostupnost online školení a certifikací, které by umožnily flexibilnější přístup k potřebnému vzdělávání, zejména pro živnostníky a menší firmy. A konečně, velmi by pomohlo zřízení odborného kontaktního místa, kde by podnikatelé z našeho oboru mohli snadno získat odpovědi na své dotazy, bez nutnosti složitého obíhání úřadů.
Tyto změny by výrazně pomohly odbourat zbytečnou administrativu a umožnily nám věnovat více času samotné odborné práci a zákazníkům. Proto iniciativu plně podporujeme.“
Libor Soukup
prezident
Cech kamnářů ČR
„Byrokratické procesy dělím na potřebné, nutné a zbytečné. Funkční stát má o první dvě kategorie pečovat a tu třetí nekompromisně eliminovat. Jenže co bylo včera potřebné, může být dnes zbytečné – a právě schopnost toto rozlišovat je známkou efektivní státní správy.
V našem oboru, tedy kamnářství a lokálních topidel na biomasu, je dopad administrativní liknavosti dlouhodobě patrný. Stále narážíme na absenci jasného legislativního rámce, který by s těmito zdroji počítal jako s plnohodnotnou součástí moderního energetického mixu. Zarážející je i fakt, že několikatunová akumulační kamna jsou právně posuzována podobně jako toustovač – bez revizní povinnosti, která je naopak přísně vyžadována u podstatně jednodušších zařízení, jako jsou komíny.
V důsledku zastaralé praxe na živnostenských úřadech se navíc v oboru pohybuje řada nekvalifikovaných osob bez potřebného vzdělání, což ohrožuje bezpečnost i kvalitu práce.
Problémem je i nepřesná evidence instalovaných topidel a slabá digitalizace – stát tak nemá přehled o množství, výkonu ani emisních parametrech. V kontextu evropské regulace (např. revize pravidel ekodesignu) pak vycházejí rozhodnutí ze zkreslených dat. Přestože v Česku funguje 1,2–1,5 milionu lokálních topidel s výkonem vyšším než má Temelín, povědomí o jejich správném provozu odpovídá zastaralému legislativnímu pohledu.
Byrokratický detox proto vítáme jako šanci narovnat podmínky i pro náš obor – tak, aby odpovídaly 21. století.“